CHOV ČIVAVY   

Rozhodnutí odchovat si svoje vlastní štěňátka od naší fenky musí být jednomyslné a musí tím být nadšená celá rodina.

Ona totiž štěněčí drobotina v určitém věku nechápe, že ve tři ráno v paneláku jde všechno slyšet a zrovinka v ty tři ráno se tak v té tmě perfektně pere sourozenec a jak krásně ječí, když se do něj pořádně zakousnu...a když se přijde po devíti hodinách z práce a ze školy domů...ach to je smrádeček ze štěněčích hovínek. No a první věc je uklidit to nadělení od našich štěňátek, ale ty jak nás vidí začnou v tom všem ještě "tancovat" a rozšlapou ještě i to ,co ještě přes den nestihla. Tak to jsou jen nepatrné útržky z poznatků chovatele :-) Pokud Vás ani toto neodradí a přesto budete chtít odchovat svá štěňata, tak Vám přeji hodně štěstí.

ZAČÍNÁME S CHOVEM

V momentě kdy se rozhodneme odchovat si vlastní štěňata, musíme si uvědomit jak a na jaké feně začínáme chov.

Pokud jsme si pořídili štěně fenky bez PP, máme vše předem vyřešeno, můžeme chovat pouze již štěňata bez PP. Na takové štěně se nikde dodatečně průkazy původu nevydávají! V tomto případě jsme uchráněni byrokratického papírování a dodržování chovatelských předpisů a norem stanovených příslušným chovatelským klubem daného plemene.

Jestliže máme fenku s PP a budeme chtít odchovat štěňátka s PP bylo by nejvhodnější přihlásit se do chovatelského klubu chovatelů příslušného plemene. Zažádáme si o přihlášku do klubu, vyplníme ji a zaplatíme členský poplatek, který činí (odlišně v různých klubech) cca 200,-Kč až 700,- Kč. Členský poplatek Vám zajistí i pravidelné zasílání klubového zpravodaje, kde vychází například přehledy termínu výstav, bonitací a spousty dalších informací. Každý klub má stanoveny vlastní podmínky uchovnění chovných jedinců. To je pro vás velice důležitá informace! Ve většině se požaduje účast na jedné výstavě na které se zadává titul CAC ve věku od 12 měsíců s ohodnocením u feny nejméně VD (velmi dobrá) a teprve po absolvování této výstavy se můžete přihlásit na bonitaci, bez které vaše fenka stále ještě nesmí být použita do chovu. Po úspěšně absolvované bonitaci, kdy bonitační komise vaši fenku uzná chovnou, můžete požádat poradce chovu o vystavení krycích listů pro vaši fenku (i vydání krycího listu se ve většině klubů platí, jde o částku cca 200,-Kč až 600,-Kč) Zjistěte si jak dlouho má krycí list platnost (ve většině klubů to bývá jeden rok), aby jste si mohli včas krytí vaší fenky naplánovat a domluvit se s majitelem krycího pejska dopředu na krytí. Za krytí se také platí poplatky. V některých klubech se platí 100,-Kč až 300,-Kč klubu a s majitelem krycího pejska se v krycích listech vyznačí, jaké bude finanční vyrovnání mezi vámi dvěma. Běžně bývá domluva na poplatku za každé odchované štěně a zapsané do plemenné knihy zhruba od 500,-Kč až například do 3000,- Kč, záleží například na získaných titulech z výstav a také na krevní linii budoucího otce.

Než ale pojedeme na krytí s naší fenečkou, bylo by záhodno ještě si předem nechat zaregistrovat svoji vlastní chovatelskou stanici. Žádanku si vyžádáme na adrese příslušné kynologické unie pod kterou náš chovatelský klub je zaregistrován. Například u FCI se za zřízení chovatelské stanice platí zhruba 1500,- Kč. Pod pojmem zřídit chovatelskou stanici si představte, že musíte vyplnit daný formulář, kde si vyplníte i několik názvů, jak by se měla vaše chov. st. nazývat. Chce to pečlivě názvy vybrat, protože většinou stejně vyberou ten, který ani vlastně moc nechcete :-). Jestli tedy máme již přiznán název chovatelské stanice, uchovněnou fenku a v ruce již platný krycí list můžeme se s háravou fenkou vydat na "zásnuby" :-).

 ODKAZY NA KYNOLOGICKÉ ORGANIZACE A KLUB CHOVATELŮ ČIVAV

 NAJDETE V SEKCI ODKAZY

KRYTÍ FENKY

Fenka hárá v pravidelných intervalech, většinou po půl roce, ale časté nejsou ani vyjímky, že hárá po 8 či 9 měsících. Každopádně každý začátečník to zjistí tehdy, když si jeho fenečka zašpiní krví pelíšek (některá fenka je velice čistotná a vylizuje se tak, že tento první znak hárání můžeme zprvu i přehlédnout). Další znak háravé fenky je, že vulva je zduřená a viditelně zvětšená. Dále některé fenky již od počátku hárání změní chování (lze to nazvat sexuálním harašením :-)). Každopádně hned nepanikaříme, při prvním příznaku zavoláme nejprve majiteli pejska, že se doba krytí blíží a domluvíme se kdy se přijedeme s fenkou na pejska podívat. Naplánovat první návštěvu je ideální tak na 9 den hárání. To se pejsci očichají a pokud fenka již pro pejska bude svůdná, dojde ten den již i ke krytí. Pokud pejsek ještě nebude projevovat dostatečný zájem domluvíte se na další návštěvě za další dva dny, což je 11 den hárání. Ze zkušenosti uvádím že je ideální krytí uskutečnit mezi 9-13 dnem hárání. Při krytí můžeme částečně i pomoci tím, že fenku budeme přidržovat (pokud to krycímu pejskovi nevadí).

Nezapomeňte, že před krytím je nutné fenu odčervit.

BŘEZÍ FENA

Tak máme nakryto! Jak ale zjistím, že mám fenu březí? Mám ji krmit víc? To jsou jedny z mála otázek, které trápí začínající chovatele.

Fena je březí v průměru 63 dní. Samozřejmě může rodit dříve o několik dní nebo naopak později. U čivav není neobvyklé, že rodí před 63 dnem. Jedna fena mi rodila vždy 56 den. Štěňata sice vypadala, že rána nedožijou, ale opak byl pravdou.

Ode dne, kdy jsme nakryli odpočítáme 9 týdnů a poznamenáme si tento datum v kalendáři. V práci si naplánujeme kolem tohoto očekávaného dne dovolenou, abychom byli k dispozici jako porodníci :-)

Kdy se pozná, že je fenka březí? Myslím si, že není třeba snažit se po týdnu březosti veterinárními složitými vyšetřeními zjišťovat zda je fena březí, vyčkejte v klidu do pátého týdne, kdy se fence začne zakulacovat bříško. Netrpělivci jezdí aspoň po třetím týdnu na ultrazvuk i tato metoda není stoprocentní v tomto stádiu březosti. Znám případy, kdy veterinář pravil, že fena březí není a narodilo se mimčo jedináček. V jiném případě zase řekl radostnou novinu, že vidí stoprocentně, že bude mít fenka jen tři štěňátka ...narodilo se jich šest :-)

Do čtvrtého týdne se nebudeme nijak rozrušovat. Pokud jsme fenu před krytím neodčervili, učiníme tak v první polovině březosti. Krmíme úplně stejně jako jsme krmili před krytím. Chyba je fence zvýšit hned ze začátku krmnou dávku! Fena ztloustne a může se jí hůř rodit. 

Zhruba v pátém týdnu se naší fence teprve začne zvětšovat viditelně bříško. Teď jí teprve začneme dopřávat, zvýšíme ji příděl stravy, pokud jsme krmili jednou za den, rozložíme jí krmení na dvakrát (ráno, večer). Zkvalitníme stravu. Osobně nedávám žádné kalcium v březosti. Vím, že někteří chovatelé to dělávají a při tom i tak mají často u fen odvápnění (eklampsie). Při mé mnohaleté praxi jsem nikdy v chovu eklampsii neměla. Kvalitní krmení je zárukou, že fena má všechno potřebné již v krmné dávce. Doporučuji chodit na delší procházky, aby fena měla co nejvíce pohybu i pohyb má vliv na bezproblémový průběh porodu. Fena, která se po nakrytí stane "gaučákem" bez pohybu, zleniví a nemá pak dostatek fyzických sil na porod. A co si budeme zastírat, pohyb navíc pomůže i naší fyzičce :-)

POROD

V první fázi dochází k uvolnění děložního krčku a jeho úplnému otevření. Objevují se také děložní stahy, ale zatím bez stahů břišní svaloviny. Tyto kontrakce proto nejsou na zvířeti v podstatě patrné. Může se objevit výtok plodových vod (slámově zbarvená, lehce viskózní tekutiny připomínající vzhledem moč). Tato fáze trvá průměrně 6 - 12 hodin, v krajních případech to ale může být déle než 24 hodin. Vzhledem k jejím ne úplně specifickým příznakům ji může majitel klidně "přehlédnout".

Druhá fáze začíná úplným otevřením krčku děložního a zapojením se břišního lisu do porodu. Končí vypuzením plodu, kde zároveň začíná třetí fáze. Ta končí vypuzením placenty, což se většinou děje v odstupu několika minut po vypuzení plodu. Poměrně často odchází dvě placenty až poté, co se narodili dvě štěňata bez placenty. Štěňata se rodí většinou hlavičkou napřed, ale ani zadní poloha nemusí být na závadu. Ještě v porodních cestách praská první z váčků, ve kterých je štěně skryto. To umožní dodatečné zvlhčení porodních cest a usnadní se tak cesta štěněte do vezdejšího světa. Druhý obal je rozkousnut či rozlízán fenou (u prvniček je někdy nutné za ně v tomto okamžiku zaskočit a štěně z obalu "vybalit"). Fena také velmi intenzivním lízáním zbaví štěně všech plodových obalů a zejména touto masáží umožní nastartování normálního dýchání. V případě, že se k opečování nemá, je opět řada na majiteli. Musí velmi důkladně novorozence osušit, vybavit zbytky plodové vody z dutiny ústní a nosní a intenzivním třením štěně oživit. Držíme jej v dlani jedné ruky (tělíčko), hlavičku přidržujeme mezi palcem a ukazováčkem. Druhou rukou jej třeme suchým hadříkem a přidržujeme. Fena popř. majitel také přetrhne pupeční šňůru. Na rozdíl od feny majitel použije na podvázání pupečního provazce nit a konec pahýlu vydezinfikuje. Provazec je optimální přetrhnout tahem, tj. nestříhat, zhruba 4 cm od pupíku. Přetržení tahem omezí riziko krvácení i vstupu infekce. Co nejdříve po porodu by se mělo štěně napít mleziva (mléko se tvoří až druhý - třetí den po porodu). Mlezivo obsahuje velké množství látek důležitých pro jeho život. Snažíme se jej tedy přiložit ke struku, jestliže to samo nezvládá. Matka má většinou tendenci sníst vyšlé placenty. Není příliš vhodné nechat ji sežrat víc než 2 - 3, protože by je spolehlivě vyzvracela. A zbytečně se tak vyčerpala.

Třetí fáze - délka druhého a třetího stadia je od několika málo hodin až do 36 hodin (zejména feny s více jak 8 štěňaty).

Tak to je o porodu trochu odborně a další o porodu budou poznatky od chovatelů, jak oni popisují průběhy porodů. (v průběhu 14 dnů bude doplněno)

POROD podle chovatele:

Porod…

Fena je březí v průměru 63 dní. Samozřejmě může rodit dříve (u čivavy spíš bude tato alternativa) nebo později. Za životaschopné štěně se považuje štěně narozené již v 54 dni březosti, ale nejideálnější je porod co nejblíže k průměru. Pokud byla fena krytá jedním skokem, tak předpokládaný den porodu máme stanovený přesně. Jestli jsme fenu překrývali, tak budeme mít určené delší rozmezí doby, kdy budeme očekávat porod.

 Fena před porodem začne být neklidná, každá se projevuje svým osobitým projevem. Některá fena se pouze chvěje, jiná může pobíhat neklidně po bytě a hledat si místo na porod mimo připravený pelíšek, další fena může kňučet se snahou dostat se k nám na klín, fena může i jen zrychleně dýchat…je to opravdu velice specifické.

Jak zpozorujeme změnu v chování feny je vhodné ještě před začínajícím porodem fenu vyvenčit. Nikdy fenu před porodem nenechávejte venku bez kontroly. Znám případ, kdy fena při venčení venku v trávě porodila štěně.

Naší snahou bude fenu udržet v pelíšku, kde má rodit. Důsledně a láskyplně ji budeme na pelíšek stále vracet. Nejlepší alternativou je když si pelíšek na porod připravíme v klidné části bytu, dáme si vedle něj nízké „štokrlátko“ a u fenky sedíme. Fena naší přítomnost ve většině případů vyžaduje.

Příprava feny na porod může trvat i několik hodin. Nepropadávejte panice, když se vám třeba fena bude na porod připravovat celý den, zvláště u prvorodiček. Dokud na feně nejsou vidět stahy, je vše v pořádku. V momentě, kdy u feny zpozorujeme první stahy, tak ji začneme hlídat již pozorněji. Nejdříve jsou stahy v dlouhých intervalech. Někdy feně může vyjít z pochvy tak zvaný „ovčí vak“. Je to váček naplněný tekutinou (první plodová voda). Fena s ovčím vakem může chodit klidně i víc hodin, hlavně nezasahujte a váček se nesnažte protrhávat! Stahy v delších intervalech můžou trvat několik hodin, u většiny mých fen trvají v průměru 5 hodin. Dokud feně nepraskla plodová voda a štěně nesestouplo do porodních cest můžeme být stále v klidu, fena se k porodu stále připravuje. V momentě kdy feně praskne plodová voda, tak zhruba do hodiny by štěně mělo vyjít na svět. Jakmile se bude čas mezi jednotlivými stahy zkracovat, tak se zároveň více blíží doba, kdy fena začne štěně vypuzovat na svět. Až se budou stahy opakovat zhruba po pěti minutách, můžeme v nejbližší době začít očekávat narození prvního štěněte. 

Fena si začne více očuchávat a olizovat rodidla a i ona očekává co, přijde. Ideální je, když se štěně rodí hlavičkou napřed. Statná velká fena většinou štěně vytlačí bez naší pomoci. Po té roztrhne plodový obal a začne překusovat pupeční šňůru a při tom i štěně olizuje.

V případě, že se feně nedaří plod vytlačit, musíme jí pomoci. Vyčnívající část štěněte jemně uchopíme do kousku pleny a mírným tahem s krouživým pohybem (po směru hodinových ručiček) směrem k patám feny vytáhneme. Činíme tak při fázi, kdy fena tlačí! Nikdy netaháme štěně, když je fena v klidu.

Důležité je porod neuspěchat!

EKLAMPSIE (odvápnění)

Příznaky eklampsie:           

Eklampsie je velice vážná porucha, která je však snadno poznatelná, obzvlášť, když jde o kojící fenu. Z počátku bude postižená fena neklidná a nervózní, během krátké doby ji začnou jakoby tuhnout nohy, může se motat a ztrácet orientaci. Případně se nebude moct postavit na nohy nebo bude chodit velmi ztěžka na neohybných nohách. Její teplota může stoupnout až na 105F (40,6 C) a její dech se velmi zrychlí. V tomto případě by fena mohla zemřít, pokud by jí nebyla poskytnuta  pomoc. 

Léčba:           

Pokud máte podezření na eklampsii, vyhledejte veterináře a odstavte štěňata od feny nejméně na 24 hodin. Krmte je náhradním štěněcím mlékem. Doktor vám může eklampsii potvrdit krevním testem, kterým zjistí hladinu kalcia v krvi. Eklampsie se dá velice rychle napravit – pokud veterinář aplikuje doplňkový vápník přímo do žíly. Fena by měla být pozorně sledována, protože by mohla nastat srdeční arytmie. Pak bude následně podáván dodatkový vápník podle potřeby. Pokud se fena rychle zotaví, mohou se k ní postupně vracet štěňata. 

Prevence:           

Jestliže fenu již jednou eklampsie v době kojení postihla, je pravděpodobné, že se bude opakovat i v dalších vrzích, pokud se včas nepostaráte o prevenci. Podávání doplňkového vápníku nehraje velkou roli v prevenci proti této poruše. Naopak – předávkování v době březosti může eklampsii dokonce vyvolat.           

Všechny preparáty vápníku musí být podávány ve správném poměru s fosforem (poměr by měl být minimálně 1:1) navíc se doporučuje krmit dietou se sníženým obsahem sóji a rostlinných produktů, které v kombinaci s vápníkem vápník vážou a neumožní proto vstřebávání do těla feny. Ta se pak stává náchylnější k eklampsii.            

Předcházet eklampsii lze i tím, že fenu nenecháme neustále u štěňat, ale budeme ji přes den dávat od štěňat pryč mezi jednotlivým kojením (cca vždy na 2 hodiny). Pokud fena u štěňat leží neustále, tak štěňata sají v kratších intervalech a postupně. Fena si neodpočine!